Hudba

Anthracit hraje skladby z vlastní dílny. Aktuálně máme sedm skladeb, které se chystáme brzy vydat na CD.
Právě teď v našem nahrávacím studiu točíme Demo, pod vedením mistra zvuku Petra Neubauera.

Hudební ukázky

Zde si můžete poslechnout záznam skladby Osud v podání nového zpěváka Jirky Svobody.

A tady je formou krátkých ukázek průřez celou naší tvorbou. Vše bylo nahráno během zkoušek.

Texty písní

Osud

Krásný a skvělý je život co máš
Tak proč se bojíš jen pojď klidně dál
To co se má stát se musí tak stát
Já vím že máš chuť se prát

Každý má osud svůj, můžeš jít nebo stůj
Tvoje touha jej znát se nesplní
Kráčej dál klidně sám, věrný svým představám
Na tom co se stalo už nic nezměníš

Teď už můžeš říct co na srdci máš
Čas všechno spraví to říkám ti já
Tak utři slzy a zkus se pousmát
Na chvíli přestaň se bát

Každý má osud svůj, můžeš jít nebo stůj
Tvoje touha jej znát se nesplní
Kráčej dál klidně sám, věrný svým představám
Na tom co se stalo už nic nezměníš

Anthracit

Anthracit dlouho let spal
a to se tak někdy stává
a s ním i utichl sál
na roky zašlá sláva
nástroje rozladěné
dobou zaprášené

Myslím, že přišel už čas
jako když na nebi svítá
a z dáli slyším ten hlas
ta slova důležitá
opět se pokusit hrát
a zase na prknech stát, stát

My nemáme v plánu
mít řeku bez vody
plameny bez žáru
to Vám odpovím
Pojďte si to užít
stejně jako my, o tom…já sním

Anthracit nás vyzývá
touto cestou jít
i když není vlídná
chcem jí pokořit
Vy jste naše síla
bez Vás nejsme nic, to vše…já vím

Stejně jsem neodolal
nástroje své opráším
a přátele povolal
jediné o co se snažím
pořádný bigbeat Vám dát
který já mám tak rád

Zase před Vámi stojím
Ta tréma umí vše brát
I tak si touhy plním
Snil jsem několikrát
V mém srdci muziku mít
a touto cestou jít, jít

Herec

Auťáky z dovozu
Holčičky v ohozu
Charakter v přehozu
Firmičky v provozu
Tvá hra v tom spočívá
Není však pravdivá

Účty jsou v červených
Kolik je podobných
Pracháč jen v ostatních
myslích a předsudcích
Však tě to dožene
Vyrve tě z kořene
K zániku povede
A k cíli nedovede

Banky Tě nahání
Zlé sny Tě provází
Úroky z chování
Přátele zahání
Rady jsou zbytečný
Vždyť si k nim netečný

Hraj si dál roli Tvou
S falešnou tváří svou
Hlediště s povahou
Nicotou protkanou
Role je strašlivá
Faleš Tvou neskrývá
Námětů ubývá
nikdo to neprožívá

Herec jsi sám a tím dál stejně zůstaneš,
To nejde dál, nejde dál
Až se soud probudí, tak si to stejně odpykáš
Na samej konec půjdeš rád

Herec jsi sám a tím dál stejně zůstaneš,
To nejde dál, nejde dál
Až se soud probudí, tak si to stejně odpykáš
Na samej konec půjdeš rád

Nepřízpusobivý

Nádraží je moje, lavička chce svoje
Vína, ty mám troje, příliš nevoním.
Ubalím si cígo, kéž bych měl i pivo
Lidi to je dílo, než se probudím.
Bylo časně z rána, přišla přísná dáma,
Čumím jako vrána, o problému vím.
Než jsem se já probral, deky z těla serval,
Víno k sobě schoval, do mě klábosí:

Ona pořád prudí, že prý mě to nudí
A mě v hlavě zvoní, že chci dvě deci.
Pak jsem uposlechnul, svojí řití pohnul
Kámoše jsme krouhnul o oblečení.
Vydal jsem se vzhůru, z úřadů mám hrůzu,
Udělat si túru, cestou na pracák.
Už vidím tu kostku, plnou chytrých mozků
Nápis ÚP v rožku, zase přemítám:

Vidím zas tu dámu, v obstarožním hávu,
V ruce drží kávu, práci nabízí.
Málem jsem se složil, chladný pot mě polil,
Můj svět se zhroutil, musím vypadnout
Po chodbě se ploužím, s úřadem se loučím,
Dveře k sobě tlačím, víno v hlavě mám.
V tom zas přísná dáma, venku u cigára
Zjevně vyčerpaná, stejně láteří:

Já se práce bojím, na co já se strojím
na úřady chodím, nemůžou mi nic
Já jsem prostě jinej, nepřizpůspobivej
Tak mi státe přidej , já chci dávek víc

Stát je dojná kráva, to není nová zpráva
Blbý odolává frontu vystojím
Na důchod se šetřím, proto tomu věřím
Že patnáctýho složenkou se spokojím

Nikdy to nevzdám

Tys byla pro mě vždycky víc než ostatní,
už dávno měl jsem tě rád
Já nevěděl jak ti to říct, jak na to jít,
to pravé slůvko kde mám vyhledat.

Tys byla tajná láska dnů a nocí mých,
těch dnů všedních i nevšedních
Já jsem si přál být chvíli sám, jen s tebou být,
aspoň na chvíli tě pro sebe mít

Nikdy to nevzdám,
nemůžu vždyť to víš,
až se tě zeptám
co mi odpovíš
Nikdy to nevzdám,
nemůžu proč se ptáš,
až se tě zeptám
co mi pošeptáš

Pak přišel den, ta chvíle , ten okamžik,
stáli jsme spolu pod věží
Já jenom vím, že kolem nás byl strašný klid,
to slůvko z mé paměti nezmizí

Řetězy

Ty jsi borec, všechno můžeš
Proč si drogy vyzkoušel.
Všichni tvrdí, že to škodí
Život s nimi nemá směr.
Neznáš meze, bereš kila
A tvé tělo nezvládá.
Co ti můžou, když je nuda
Všechno se ti rozkládá.

Sucho v ústech, hlava v dlaních
Rozhod si se hochu sám.
Mozek v poutech, obsah žilní
Naředěný k výšinám.
Rozvrat doma, rozvrat v sobě
Vinu v nikom nehledej.
Šlápnout vedle, přiznat chybu
Na ostatní nekoukej.

Hoď tam ručku, sepni brzdu
Zastavit ten rychlovlak.
Otoč hlavu, rozhlédni se
Jakou zkázu zanechals.
Je čas skončit, sílu najít
Hodně lidem ublížils
Silná pouta, chladný řetěz
Z těchto břemen vyskočit.

Karty zlé, co v rukou máš,
cizí moc, ti je rozdává.
Bílý prach, ten zůstává,
zlobně si , s tebou pohrává.
Bitva s ním, je zdlouhavá,
všichni ví, že se prohrává.
S řetězy žít, se nedává,
zpátečku dát, si ukládáš

Vyznání

Ustal vítr, přišla temná noc
Nejsi vzhůru, přijít mi na pomoc
Prosím měsíc, ať vyslyší mé vyznání
Čímž před tebou já se ukláním.
Potkal jsem Tě je tomu již pár let
Studem prokousnul jsem si málem ret
Jenže Ty si byla stále na výši
Jsi to, co mě na člověka povýší.

Nám společně vstává se líp
Dýchat stejný vzduch, a ve dvou snít
Přes nepřízně ruku v ruce jít
Svou lásku si tak znásobit
Všem závistím dám jasnou odpověď
JSME TADY A TEĎ!

Hvězdy přes okno se na mě dívají
Jen ony se v nás nejlíp vyznají
Že si pro mně vše, a já bez Tebe půl
Stejně tak, jak do moře patří sůl.
Jak tak hledím a ty se převracíš
Slunce měsíc a hvězdy zahání
i nejhlubší noc střídá svítání
tak učinil jsem svoje vyznání.

Nám společně vstává se líp
Dýchat stejný vzduch a ve dvou snít
Přes nepřízně ruku v ruce jít
Svou lásku si tak znásobit
Všem závistím dám jasnou odpověď
JSME TADY A TEĎ!